póndźela, 8. oktobra

Někotři šulerjo pojědu w nazymskich prózdninach do ćopłych krajow abo k morju do dowola; my pjeć šulerjo čěsćiny a naša wučerka paní Štillerová rozsudźichmy so za tydźeń w Praze. Cil při tym běše tutón raz wotkryće njeznatych městnow a hłubše zanurjenje do stawiznow wosebitosćow, dp kotřiž při powšitkownymu wopyće čěskeho wulkoměsta sej njedóńdźěš. Tak zetkachmy so póndźelu rano při dwórnišću w Budyšinje, zo bychmy do Prahi z ćaham a busom sej dojěli. Planowachmy při tym, so na dypkownosć busa a ćaha spusćejo, w čěskim hłownym měsće wokoło 11 hodź. přijěć., zo bychmy hnydom prěni dźeń móhli dospołnje wužiwać. Dokelž njebě tomu tak, dyrbichmy spontanje přestawku w Liberecu činić. Čakali smy přez tři hodźiny, ale w tutym           času móžechmy typisku bywšu němsku architekturu  na přikładźe radnicy wobdźiwać a dachmy sej prěnju typisku čěsku jesć zesłodźeć. Při přijězdźe na Koleju  Hostivaře, našemu přebytej za přichodny tydźeń, běše nalada trochu spadnyła, dokelž mějachmy přez wosom hodźinsku jězbu za sebje. Ale hdyž zastupichmy do nam z dźesateho lětnika znateho studenstkeho kwartěra, wubudźichu so wot so samo w nas dopomnjenki na tehdyšu rjanu ekskurziju a wjeselichmy so na před nam stejacy tydźeń w Praze. Z nadróžneje podachmy so hnydom do města, zo bychmy zbytk popołdnja a wječor hišće dosć wužiwać móhli. Tak wjedźeše nas naš puć přez Václavské naměstí a Karlův most a běhachmy při pobróžnej promenadźe rěce Vltavě hač k městnje, hdźež wječerichmy. Po tym mějachmy móžnosć, sej Prahu w nocy wobhladać a dachmy wječor z dalšim wuchodźowanju při Vltavě a z Kofoly wuklinčeć.                                                                                                                Friederike Lehmann

„V druhé polovině září jsem strávila v rámci studentské výměny týden v osmé třídě na gymnáziu v Budyšíně. Moc se mi tam líbilo, ale spousta věcí fungovala jinak, než jsem zvyklá. Třeba dvě hodiny byly spojeny do jedné, která trvala 90 minut. Škola se mi líbila, ale byla pro mě jako jedno velké bludiště a nikdy jsem nevěděla, kudy se kam jde. Hodiny probíhaly v lužické srbštině i v němčině. Nejvíc mě bavila matematika, která byla v srbštině. Já jsem mluvila nejvíc anglicky, protože tak jsme si povídaly s Hankou, mojí hostitelkou. Němčinu jsem hodně poslouchala, stejně jako srbštinu, ale moc jsem tak nemluvila, jen občas v rodině. Líbilo se mi úterní odpoledne, kdy jsme v rámci prohlídky centra Budyšína navštívili knihkupectví a cukrárnu. Byli jsme na Bohaté věži, ze které je výhled na celý Budyšín. Viděla jsem také radnici a navštívila krásný chrám sv. Petra. V Budyšíně jsem získala spoustu nových zážitků a zkušeností a jsem ráda, že jsem se výměnného pobytu zúčastnila.“                            Zuzka

„W druhej połojcy septembra přebywach w ramiku šulerskeje wuměny tydźeń we wosmym lětniku na Budyskim serbskim gymnaziju. Mi je so tam jara lubiło, byrnjež dyrbjach so na tójšto nowych wěcow zwučić. Tak běštej na přikład přeco dwě hodźinje wučby do jedneje hodźiny wot 90 mjeńšinow zwjazanej. Šulske twarjenje běše rjane, ale sym so přeco zaso po nim błudźiła, dokelž njemóžach so prawje orientować. Rěči we wučbje běštej serbšćina a němčina. Najbóle lubješe so mi matematika, a to w serbskej rěči. Powědach najhusćišo jendźelsce, dokelž sym so tak z Hanku, mojej hosćićelku, dorozumiła. Na němčinu a serbšćinu sym wjele słuchała, rěčała pak telko njejsym, jenož druhdy w swójbje. Wutoru popołdnju wobhladachmy sej centrum Budyšina a wopytachmy knihownju a kofejownju. Nimo toho běchmy na Bohatej wěži, z kotrejež maš krasny wuhlad přez cyłe město. Widźach nimo toho radnicu a tachantsku cyrkej. W Budyšinje mějach tójšto rjanych dožiwjenjow a nazhonjenjow a sym wjesoła, zo sym so na wuměnje wobdźěliła.“    Zuzka

„Ja sym so na šulskej wuměnje w Čěskej wobdźěliła. Tohodla sym wot 10.-14.9.2018 we Varnsdorfje přebywała. Moja partnerka rěkaše Zuzka. Smój ze Zuzku jara wjele wjesela měłoj. Tež jeje swójba a rjadownja běchu jara přećelni. Mi je so we Varnsdorfje jara lubiło a sym wjele nawukła.“     Hanka

Ja sym Mira Nowakec a chodźu do 8. lětnika na Serbski gymnazij w Budyšinje. My, 13 šulerjow češćinu wuknjacy, přebywachmy wot pjatka 07.09.2018 hač do soboty 08.09.2018 na  rěčnej ekskursiji w Praze. Z nami sobu běchu naša  wučerka češćiny, knjeni Štillerowa a knjeni Žurowa. Rano w 7 hodźin wotjědźechmy z ćahom z Budyšina. W Biskopicach přelězechmy. Wot Liberec jědźechmy dale z busom do Prahi a w Praze  z podzemskim ćahom na Vaclavske naměsto. Tam mějachmy potom samostatne čas. W předmjeće češćina dyrbjachmy referaty wo znatnych městnach Prahi přihotować. Ja předstajach z jednej přećelku  Vaclavske naměsto. Potom smy cyły Kralowski puć, někak 4 km, šli. Kralowski puć započina so při Prašnej Brane (Pulverturm) a wjedźe dale na Staromestne naměsto. Tam widźachmy staru radnicu z orlojom, Týnský chrám a pomnik Jana Husa. Dale dundachmy na Karlův móst.

Wot Karloweho mosta widźachmy rěku Vltavu a narodne dźiwadło. Karlův móst je jedyn jara dołhi móst. Na nim widźachmy wjele hudźbnikow a wjele wobrazow so tam předawachu. Po tym dźěchmy dale na Malostranske naměsto. Tam widźachmy cyrkej swjateho Mikławša. Pražski hród bě naša předposledna stacija. Před nim stejachu dwaj wojakaj, kiž so jednu hodźinu hibać njesmědźeštaj. Prjedy hač smědźachmy zastupić kontrolowaše nas policija, dla wěstotnych přičin. W pražskim hrodźe widźachmy cyrkej swjateho Víta a baziliku swjateho Jiří. Naša posledna stacija bě Zlatá ulička. To bě jedyn puć, hdźež jenož małke chěže steja. Nawječor  jědźechmy z tramwajku do jedneho studentskeho internata, hdźež přenocowachmy a wječerjachmy. Přichodny dźeń jědźechmy w 9 hodźin z tramwajku do města. Tam wobhladachmy sej  “Eifelowu” wěžu (Petřínská věž), ta je mjenša haž ta w Parisu. Mějachmy krasny wuhlad wo nimale cyłu Prahu. Hnydom pódla Eifelowej wěže bě jedyn špihelowy labyrinth. Po tym jědźechmy na naměstno Republiky. Tam mějachmy hišće jónu swobodny čas. Po tym podachmy so na dompuć. Ekskursija bě jara rjana, zajimała, ale tež napinaca. Najlěpje su so mi Eifelowa wěža a špihelowy labyrinth lubiłoj.

Mira Nowakec, 8-1, Serbski gymnazij

Rušćinarjo 6. lětnika serbskeho gymnazija Budyšin wobdźělichu so tohorunja wot 19.6. do 21.6. 2018 na projekće za cuze rěče.

Chcemy skrótka wo tym rozprawjeć. Projekt měješe temu „Swětowe mišterstwa kopańcy w Ruskej“.

Na prěnim dnju mějachmy nadawk plakat wo městach, hdźež so wubědźowanja wotměchu, zhotowić. Za to dźěchmy do kompjuteroweho kabineta a slědźichmy w interneće za informacijemi.

Na druhim dnju dźěchmy wšitcy do šulskeje kuchnje a zwarichmy sej tam po ruskich receptach
3 schodźenkowy meni  k wobjedu.

Dźěłachmy w třoch skupinach a přihotowachmy bliny, „salat Olivier“ a sadowu solotej. Při garněrowanju mějachmy nadawk symbole swětowych mišterstwow zapřijeć. Jury naše wukony hódnoćeše po čistoće, kreatiwnosći, dźěle w skupinje a wězo tež po słodźe. Potom sej wšitcy meni zesłodźeć dachmy.

Na třećim a poslednim dnju dokónčichmy naše plakaty a předstajichmy sej je mjezsobu.

Dobyćerjo při warjenju běchu Sophie, Johanna a Magdalena a najlěpšej plakataj zhotowichu woni tež a hišće Elina a Hannah. Wšitcy dóstachu rjanu medalju a ruske słódkosće.

Na kóncu předstajichmy wšo tež skupinomaj francošćiny a čěšćiny.              

                                                                                                Spisane wot Sophie Matješkec z 6-1

Přejemy wšitkim nowym gymnaziastam wjele zboža a wjesela při wuknjenju.

Rano w sedmich zetkachu so šulerjo čěšćiny 15.6.2018  na dwórnišću w Budyšinje. W 7.11 hodź. podachu so z ćahom do zwěrjenca do Liberec. Jako běchu do zwěrjenca dóšli, dóstachu wšitcy nadawk: Z pomocu karty dyrbjachu zwěrjata pomjenować. Přińdźechu pola girafow, elefantow, běłych tigrow, pinguinow a tójšto dalšich zwěrjatow nimo. Zwěrjenc w Liberecach je jara wulki, z mnoho hrajkanišćemi a budkami z čěskimi specialitami, kotrež su tež naši šulerjo wuspytali. Dyrbjachu so najprjedy na cuze pjenjezy zwučić, ale potom je so wšitko derje poradźiło. Na dwórnišću su sej někotři hišće čěske produkty za domojjězbu z ćahom kupili a po tym podachmy so wróćo do Budyšina.