Wot kralowskeho puća k Petřínskej wěži – Praha ekskursija rjadownje 7-1
Dnja 21. a 22. meje 2026 nastajichu so čěšćinarjo rjadownje 7-1 zhromadnje ze swojimaj rjadowniskimaj wučerjomaj J. Štillerovej a C. Clausenom na puć do Prahi. Štwórtk rano zetka so skupina z personalnymi wupokazami, zawěsćenskimi kartami a ZVON-tiketami wuhotowana na Budyskim dwórnišću. Wšitko bě dospołne, tak zo móžeše dwudnjowski wulět bjez komdźenja startować.
Z ćahom dźěše najprjedy hač do Libereca, hdźež čakaše přestup do jednoho z komfortabelnych busow Student Agency na nas. Něhdźe hodźinu pozdźišo docpěchu wšitcy busowe dwórnišćo „Černý Most“ na kromje Praskeho města a jědźechu wottam ze žołtej podzemskej liniju B hač na „Můstek“ – direktnje do centruma při Wjacławskim naměsće. Po prěnjej wobjedowej přestawce započa so tam wobsahowy dźěl wuprawy. Před Narodnym muzejom startowaše samo wuhotowane wodźenje po měsće: W małych skupinach prezentowachu šulerjo wšelake zajimawostki podłu Kralowskeho puća – wězo w čěšćinje.
Wot Wjacławskeho naměsta wjedźeše puć k Próškowej wěži, tradicionalnemu spočatnemu dypkej Kralowskeho puća. Přez Celetná-hasu dósta so skupina k Staroměšćanskemu naměstu, hdźež stejachu Teynska cyrkej, pomnik Jana Husa a sławny japoštołski časnik při Staroměšćanskej radnicy w srjedźišću. Dypkownje k połnej hodźinje móžachmy mału činohru japoštołow wobdźiwać. Po tym dźěše dale přez Karlowu hasu hač ke Karlowemu mostej. Wottud skićeše so krasny wid na Wołtawu, narodne dźiwadło, hrodowy kompleks Hradčany a Petřínsku wěžu. Nadróžna hudźba, molerjo kaž tež małe stejnišća postarachu so wo žiwu atmosferu. Mnozy wužichu składnosć, sej při postawje swjateho Nepomuka legendu naposkać a sej potom něšto přeć.
Na kóncu Karloweho mosta skupina kralowski puć skrótka wopušći a wotboči k Serbskemu seminarej, w kotrymž so něhdy serbscy fararjo wukubłachu. Twarjenje njebě bohužel přistupne, tola šulerjo wobhladowachu sej dwurěčnu wopomnjensku taflu a činjachu fota. Wróćo na mosće njesmědźeše słódke posylnjenje falować: Štomowy štricl z lodom, truskalcami a bitej smjetanu běše jara prašany.
Po tym wjedźeše Kralowski puć dale na Mału stronu k baroknej cyrkwi swj. Mikławša a po Nerudowej hasy – pomjenowanej po spisowaćelu Janu Nerudźe a hač do dźensnišeho z historiskimi domowymi znamjenjemi wupyšenej – horje k Praskemu hrodej. Wottam skićeše so daloki wid přez třěchi města. Hrodowa straža w swojich paradnych uniformach jimaše wšěch runje tak kaž monumentalna tachantska cyrkej swj. Wita, w kotrejž buchu něhdy čěscy kralojo krónowani. K zakónčenju wopyta hrodu přeslědźi skupina Złotu hasu, w kotrejž su po legendźe alchemisća za eliksěrom wěčneje młodosće slědźili. Dźensa namakaja so tam wustajeńcy wo srjedźowěku a mnohe małe suweněrowe wobchody.
Prěni dźeń skulojći zhromadna wječer w čěskim hosćencu. Wot poliwki přez paněrowany twarožk hač k rězkej a gulašej wuspytachmy wjele klasiskich jědźow čěskeje kuchnje. Mučni, ale spokojeni dźěchmy skónčnje do pensije, hdźež mnohe zaćišće dnja wuklinčachu.
Pjatk započa so z wosebitym wokomikom: Caspar měješe narodniny, a rjadownja překwapi jeho z čěskim narodninskim spěwom, mjedowym tykancom a słódkosćemi. Po tym dojědźe sej skupina z tramwajku do pjekarnje „Antonínovo“, w kotrejž móžachu sej wšitcy swoju snědań čěsce skazać – praktiske to nałožowanje we wučbje nawuknjenych zapřijećow.
Po tym steješe Petřínska hórka na programje. Dokelž bu powjaznica hišće přetwarjena, dyrbjachmy na horu běžeć. Horjeka mytowaše so próca z dalokim wuhladom přez Prahu, kotraž so wot Petřínskeje wěže – mjeńšeje, ale jasnje spóznajomneje sotry Eiffeloweje wěže – hišće raz stopnjowaše. W špihelowym labyrinće postarachu so skomolene špihelowe wobrazy wo wjele smjeća.
K zakónčenju so skupina rozdźěli: Někotři šulerjo wužichu zbywacy čas za dundanje a poslednju jědź w nutřkownym měsće, druzy wopytachu Strahovski stadion, najwjetši stadion Čěskeje, a dźiwachu so nad jeho dimensijemi – wosebje, dokelž smědźeše Ben tu hižo koparsku hru hrać.
Skónčnje nastaji so rjadownja z tramwajku, podzemskej železnicu, busom a ćahom zaso na wróćopuć do Budyšina. Intensiwnej dnjej połnej nowych zaćišćow ležachu za šulerjemi čěšćiny: historiske zajimawostki, žiwa wjacerěčnosć, małe zetkanja wšědneho dnja a zhromadne pućowanje při perfektnym wjedrje. Na kóncu zwosta zaćišć poradźeneho wulěta, kotryž njeje jenož wědu wo Praze, ale tež rjadownisku zhromadnosć a wjeselo při wuknjenju čěšćiny skrućił.
J.Štillerová
